GAMEPLANET

Mnoho lidí se obávalo, že čtvrtý díl už nebude mít co nabídnout. BS bylo původně plánováno pouze na 3 díly, a tak bylo nasnadě si myslet, že Broken Sword 4 už bude pouze komerčním tahem a nikoliv podařenou pařbou, jakou byli její tři předchůdci. Naštěstí to vše není vůbec pravda. Naopak. Broken Sword: The Angel of Death je velmi vydařenou hrou, za kterou se Revolution Software vůbec nemusí stydět. V některých věcech je možná i lepší než první tři BS.

První věc, která mě VELICE potěšila, je, že BS4 kombinuje dohromady ovládání klávesnicí a standardní point-and-click pomocí myši. Hra je kompletně ve 3D grafice a přesto všechno se myší velice dobře ovládá. Jedinou výtku bych snad měl k tomu, že postavy po kliknutí vcelku přímočaře jdou na dané místo, a tak se sem tam o něco zaseknou. To vše však řeší klávesnice, kterou hrdinu snadno vyvedete z problematických partií. Hrát budete kromě George také za Nico a novou postavu, Annu Marii. Broken Sword 4 disponuje opravdu pěknou grafikou, která poměrně hezky vyznačuje významnější prostory před těmi, ke kterým se už moc nebudete muset vracet. Zvuk je naprosto perfektní stejně jako hudba a dabing. To vše si ovšem vezme náležitou daň na hardwaru. Konfigurace počítače doporučená výrobcem není rozhodně pro hraní na plné detaily. Dialogy postav jsou tradičně velmi vtipné, nabité sarkastickými poznámkami George. K silné ale i obtížné stránce hry patří nejrůznější hádanky. Všechna řešení vycházejí z logických úvah, takže nebudete muset nesmyslně kombinovat předměty, které spolu mají pramálo společného, ani zkoušet všechny kombinace seřazení znaků, abyste přišli na správné řešení hlavolamu. Obtížnost se nicméně šplhá opravdu vysoko. Myslím, že je to pro člověka velká výzva, dohrát tuhle hru. Mně to každopádně potěšilo, protože po každém zdolání hlavolamu se člověku dostavil skvělý pocit satisfakce. Řekl bych, že člověk musí umět především logicky myslet, zajímat se trochu o historii a geografii. Není to tak hrozné, jak to zní, ale když tyto věci ovládáte, bude se vám hrát o dost lépe. Novinkou jsou logické mezihry v PDA, pomocí kterých se snažíte nabourat do serverů, abyste zjistili nějaké informace, nebo převzali kontrolu nad elektronickými zámky dveří. Cílem je propojit světelným paprskem všechny počítače v síti, k čemuž využíváte zrcadla a různé rozdvojky. Tyto mezihry opět patří mezi nejtěžší chvíle hry. Hledání předmětů je poměrně jednoduché. Už nemusíte luxovat celou obrazovku kurzorem, abyste narazili na objekt 2x2 mm.

Příběh se již tradičně točí kolem templářů. Vše začíná dnem, kdy do Georgovy chátrající kanceláře dorazí krásná blondýnka, Anna Maria, která potřebuje nutně pomoct a ochránit před mafiány. George jí se svou slabostí pro ženy samozřejmě vyhoví. Postupně zjišťujete, že je to vše kvůli rukopisu, který Anna vlastní. Rukopis pochopitelně popisuje místo, kde je ukryt starý templářský poklad. Vše je tedy jasné – musíte najít zmíněný poklad. Nebude to však jednoduché, protože Anně mezitím rukopis ukradnou mafiáni, takže jej musíte znova dostat zpět. Průběžně se dozvídáte, že o poklad je evidentně velký zájem, že to není jen tak ledajaký poklad, ale jeden z prostředků, jak zařídit zkázu celého světa. Asi v polovině hry se setkáváte i se známou přítelkyní George, Nico. V příběhu se tedy ocitáte mezi dvěma soupeřícími stranami a vlastně až do posledních okamžiků nevíte, na které z nich jste vy. Důvodem všech sporů je samozřejmě náboženství, kdy ho každá ze dvou stran chápe jinak. Jedna chce zjednat celosvětovou křížovou výpravu pomocí nejmodernějších technologií, druhá zůstává umírněnější a chce apokalypse zabránit. Příběh je velice spletitý a napínavý. Konečné vyvrcholení je skutečně kolosální, citlivějším povahám i slza ukápne. Je úžasné, jak Revolutions dokázali zábavně podat tolikrát omílanou story o templářských rytířích. Po dohrání této hry nezbývá než truchlit, že už je konec (smutek se opravdu dostaví). Bohužel zde musím zmínit i negativní fakt, že občas prostě neví hráč, co má dělat a musí lítat po všech čertech, aby navázal na přetrženou nit v příběhu. To se ale stává jen zřídkakdy, takže není důvod se příliš znepokojovat.

Poznámka autora: Ano, musím se přiznat, že jsem skutečně velkým fandou tohoto žánru a ještě větším fandou série Broken Sword. Někteří jiní lidé hodnotí hru daleko přísněji, ale co bych starému dobrému BSku neodpustil. Mě prostě tato hra nadchla a i když je příběh někdy zmatečný a hádanky opravdu těžké, beru to jako výzvu. Když takovou hru dohraji, řeknu si: „Jsem dobrej. Jsem už prostě zkušený ‚adventurista‘,“ a jdu spát s tím, že ne každý by to všechno vyřešil. Pro někoho to může být za trest, ale já prostě logické hádanky miluji.