GAMEPLANET

Série Emergency přináší už dlouhá léta komplexní simulaci celé záchranářské linky, tedy nejen oblíbenou „hru na doktora“. I nový díl vás tak přinutí zauvažovat nad tím, jaké to je, když někdo vytočí 311 a nadiktuje svojí aktuální katastrofu: „Godzilla mi rozdupla auto, křeček v mikrovlnce explodoval a chytnul mi od něho byt a babička má tasemnici!“ Vytvořila se tak kolem ní prazvláštní komunita, která uslintává pokaždé, když slyší houkání sanitky, a s hrdostí překonává německý komplikovaný systém.

Inu, na čtvrtý díl se v podstatě těšila nejvíce ona silná komunita, které již nestačil přes rok starý třetí díl. Má ale co nabídnout i běžnému hráči, třeba i Emergency nedotčenému? Na to se podíváme v následujících řádcích. První úsměv do tváře mi vneslo už intro, ve kterém se každá složka záchranářů pod tónem „drsné“ seriálové hudby připravuje do akce: policista připíná pouta a utahuje neprůstřelnou vestu, doktor bere adrenalinovou injekci a defibrilátor apod. Poté jsem zjistil, že jako u většiny her je zde tažným koněm kampaň.

Před jejím samotným líčením se ale podíváme na ovládání, jež se v mnohém zlepšilo, avšak stále asi neuchvátí větší počet lidí. Oproti dřívějšku tu máme o něco luxusnější volby, jako např. že si můžeme naklikat více stejných aut, které najednou vyrazí do akce, a nemusíme je posílat po jednom. Nicméně, zbytek zůstává v takovém tom hrácím stylu „co mi nenařídíš, to sám neudělám“, což se trochu příčí tomu oblíbenému německému způsobu „seď a koukej, všechno udělám sám“. Takže než začne hasič stříkat vodu na oheň, musí: vystoupit z vozu (klik), vzít hadici (klik), připojit hadici k hydrantu (klik), přijít k ohni (klik), začít stříkat na oheň (klik). U ostatních povolání to není tak tragické, ale i přesto, než doktor oživí mrtvolu, polda „nakope Arsche“ zločincům a technik spraví závoru, to zabere něco času a potřebujete se sžít s nepříliš přátelským systémem ovládání. Za příznivé vidím to, že doktor čas od času se sám (tj. bez vašeho příkazu) vrhne ke chcípajícímu člověku a postará se o něj, za nepříznivou však uvedu rychlost chůze. Později mi došlo, že ona hodně pozvolná chůze byla dána tím, že na začátku nemáte personál proškolený „kondičním cvičení“, ale i tak se vám sem tam stane, že vaši svěřenci se pídí úděsným krokem k akci. Ono to nevypadá úplně nejlépe, když se na ulici válí polomrtvý člověk, lidé kolem něj buďto projdou a ohlednou se, nebo u něj stojí a civí, plus váš doktor si jde ze sanitky opravdu ležérně, jako by se ho to vůbec netýkalo. S tím vším souvisí největší problém celé hry a tím je koordinace akcí. Díky tomu, že si zde lidé bez vaše povelu ani neupšouknou, totiž nastávají komplikace, jakmile vám hoří les, někde jinde vám chcípají desítky lidí a ještě po vás z druhé části lesa střílí teroristické jednotky.

Možná se zdá, že nejnesnadnější hra bude za hasiče. To se přímo nedá říct, protože taková manipulace s ozbrojenými složkami bývá často velkým porodem a i mnoha otrlým jedincům by z toho slezly chlupy z nosu. Je samozřejmé, že Herr Polizei bez kliku na ikonku pistol nevyndá, ale boje s jedním člověkem se ještě dají zvládnout, problém nastává u více osob. Ty totiž jednoduše zraní vaše hrdé bojovníky za zákon a vy máte ten úděl veškerý průběh pořádně odklikat. A když se náhodou překliknete, kriminálníka pustíte z pout a jste tam, kde jste byli. A to nemluvím o takových těch situacích, kdy záleží na každé vteřině a vy se musíte trefit myší do malého prostůrku (zneškodňování bomby). Paráda, co říkáte? Přitom by stačilo, kdyby v zapauzováném režimu šly rozdávat příkazy do fronty. Nu, snad v pátém díle...

Kampaň tvoří „groß“ a „klein“ průsery, či „mise“ a „freeform režim“ chcete-li. Misi vždy uvede nějaká animace a naznačí vám to, co vás čeká: vykolejení vlaku, někdo hacknul elektrárnu a vyhodil elektřinu ve městě (takže přijdou dopravní nehody, rabování) a třeba pumový útok teroristů (mimozemšťané se snad objeví v pátém díle :-)). Vždycky vás potká hašení spousty požárů, záchrana tuctů raněných a případně i zadržení/zmlácení tuny nevlídných občanů. Skrývá se tu bohužel klasický nedořešek – předscriptovanost. Autoři chtěli mise osvěžit průběžným přibýváním problémů, ovšem někdy nepočítali s rychlým postupem hráče – ten náklaďák prostě vybuchne, ať už kolem něj uhasíte absolutně vše! A úspěšné plnění zahrnuje jak výsledný čas, tak celkové finance, ztráty na lidech a na majetku. Nemusíte mít všechno úplně na sto procent, avšak jakmile počet obětí překročí určitou hranici, zábava končí a misi si zopakujete. Zde jsem narazil na další nepříjemnost – animace před misí sice smíte přeskočit, ale ty in-game bohužel nepřeskočíte. A máte-li takovou pár minutovou cut-scénu a misi poněkolikáté opakujete, potřebovali byste uhasit další požár, který se vám mezitím vznítí v hlavě i přes vaši silnou trpělivost.

Freeform režim vyplňuje prostor mezi misemi. Jedná se o tradiční nekonečnou hru, ve které průběžně vznikají malé úkoly typu jeden poraněný člověk, zloděj auta a hořící keř (divili byste se ale, jak rychle se v Emergency 4 dokáže malý ohýnek přenést na všechny okolní domy, auta a plynovodní trubky). Za úspěšné splnění úkolů si vyděláte nějaký ten cash, který jste nuceni použít na investice do výbavy a tréninku posádky. Jakmile nakoupíte předem dané věci, je vám na mapě zpřístupněna další mise. V pozdějších fázích hry nejenom nakupujete, ale během těchto úkolů také plníte mini-mise typu „zatkni během bombových útoků 3 teroristy“. Kampaní singleplayer nekončí. V podstatě jeho celou druhou část, tzv. Volnou hru, tvoří freeform režim. Je zde Nekonečná hra, kde už název říká vše, a Výzvy. Výzvy se od Nekonečné hry liší víceméně tak, že postupně se zesiluje tlak a vy jednoduše nestíháte. No a tím, jak dlouho vydržíte odolávat, se můžete zapsat do highscore tabulky na internetu.

Ty samé módy naleznete v multiplayeru. Zde to nicméně představuje daleko jinou zábavu. Jednak je hra po internetu vcelku propracovaná, dokonce vidíte, jakou jazykovou verzi uživatel vlastní, a jednak v ní dost záleží na komunikaci a vzájemné spolupráci. Tedy za splněné úkoly získáváte ocenění, a tak se někdy stane, že narazíte na soupeřivé jedince. Ti, ač jim naznačíte, že pro toho člověka s mrtvicí pojedete vy a že se mají postarat o požár, stejnak přijedou na místo se sanitkou a vámi zachraňovaného pacienta vám vyfouknou na nosítkách. Naštěstí je to ojedinělé, jelikož se kolem hry shromažďuje specifická komunita, které jde především o dobrý zážitek z hraní. Možná by se do multiplayerové hry hodilo zabudovat přednastavené hlášky, jež se po odeslání přeloží daným hráčům dle jejich jazykové verze, jako tomu je u Windows her, ale co... Anglicky umí dneska téměř každý.

Graficky se hra příliš neliší od třetího dílu. Přibyly jen drobné efekty a po ulicích pobíhají různá zvířata jako ptáčci a psi, což dodává na realističtitějším vzhledu okolí. Ozvučení je průměrné a hudba, jak jsem na začátku naznačil, pěstuje takový ten motiv německých seriálů. To se, myslím, k tématu Emergency 4 vcelku hodí a komunitu to nejspíše potěší. Se zvukovou stránkou zmíním i kompletní počeštění. Lokalizace je provedena ze strany TopCD se značnou profesionalitou. Jediné, co bych vytkl, je drobet kolísající hlas vašeho průvodce v pokročilejších částech hry. Alespoň mně se zdálo, že v začátcích hry zněl až přespříliš živě a aktivně a později jsou vám texty předčítány o dost tišeji, klidněji a normálněji. Holt dlouhý den v nahrávacím studiu. :-)

Emergency 4 fanoušky rozhodně nezklame, nabízí více arkádovitý styl hraní a v multiplayeru se skrývá teoreticky neomezené množství zábavy. Čtyrka se někde zjednodušila, na spoustě místech ovšem zůstává komplikovaná. Pro lidi sérií Emergency neznalé tak zůstává volba koupě na otázce, jak moc hodlají trpět a zvykat si na ne zrovna milý systém ovládání.

Tento produkt poskytla k testování společnost US - ACTION, s.r.o.