GAMEPLANET

Máte-li rádi klasické "hopsačky", budete nejspíš tímto výtvorem zklamáni. Celkem roztomilá komixová 3D grafika dělá ze hry Tři mušketýři dobrou zábavu pro děti. Je to hra od 7mi let (dokonce s návodem pro nejmenší na instalaci a spuštění), takže člověk musí čekat mírné zjednodušení, co se týče nastavení.

Po stránce grafické, jak už jsem zmínila, jde o zajímavé pojetí 3D prostoru komixovou formou. Někdy ale působí prostředí mírně zmateně a člověk si plete, co je 3D objekt a co jen pozadí. Kolikrát skočíte někam, kam jste si mysleli, že pokračuje cesta, jenomže kdepak. Nebudete však jediní, nebojte.

Hra nemá zas až tak velké nároky na grafickou kartu ani procesor, ale na druhou stranu mi připadá, že na to, že je to hra z roku 2005-2006, se mohli autoři trochu „hecnout“ a grafiku ve hře vylepšit. A jejich (nepochybně schválně) divná 2D intra se zalíbí opravdu nejspíše jen malým dětem. Je sice na hře napsané, že je určená pro všechny generace, ale pokud Vám je více než dejme tomu 12-13, zažijete nával neuvěřitelné nudy a u méně zběhlých hráčů v plošinovkách též časté chvíle stresu a okamžiky, kdy budete budit sousedy větami typu "Já už to *píp píp* nehraju!!", "Buď už zticha ty *píp píp píp*! Jak to skáčeš? A proč to *píp* zas musím hrát od začátku??" atp.

Na to bych ráda navázala hudbou. Severský ráz je v ní zřetelný. A některé melodie jsou vskutku zajímavé a od začátku jsem si je oblíbila. Jenže skladatelé měli bohužel malou fantazii či co. Jinak si totiž nedovedu vysvětlit pár věcí. Například (skoro hned na začátku) skáčete nahoru na věž a než se to vůbec naučíte, trvá to kolem 5ti minut, pak projdete dál a tam vás zabijí. No a vy hrajete od znova. Takže tuto lokalitu jsem procházela kolem 20ti minut (ano, jsem antitalent na plošinovky). A oni vám k tomu pouštějí jeden, jednominutový theme a vy ho slyšíte pořád dokola, dokola a dokola...

Celé vaše bezútěšné snažení navíc doprovází hlášky hlavního hrdiny, Porthose. Jaké jsou? No, ty bych označila doslova "PLKY". Zprvu se zdají s nádechem vtipu, či zamrazí, nebo překvapí... Ale toto nadšení vyprchá postupně s délkou hraní. Celá tato hra na mě působí tak, že počáteční kladná emoce, kterou cítíte (ať už se jedná o nadšení, šok, či cokoli jiného), postupně vyprchá neustálým opakováním toho samého. Můžu říct upřímně, hru Tři mušketýři se mi ani dohrávat nechtělo. Dokola se opakuje stále to samé a lokality ztrácí svou původní krásu.

K příběhu jen malinko. Tři mušketýry unesou lumpové Xavier a Orsini, a tak vy, jako Porthos, je musíte zachránit.
Nechci tuto hru ani strhat, ani vychválit, protože si ani jedno nezaslouží. Řadila bych ji do hlubokého průměru, spíše podprůměru, a určitě se propadne do propadliště dějin. Má klady i zápory. I když dle mého názoru kladných věcí je VELICE málo. Na co chci ale určitě upozornit, je doba čekání. Na můj vkus až příliš dlouhý loading na to, kolik dat se zpracovává. A v některých úrovních mě naštvala ještě jedna věc – přecházíte mezi některými místnostmi a během toho pocítíte několika sekundovou pauzu. A pokud běžíte chodbou, kde jsou každých 10 metrů dveře, tak vám přeji hodně štěstí :-). No a úkoly nejsou těžké. Problém by mohl mít snad jenom ten, kdo není zdatný v plošinovkách, anebo ten, kdo nemá pevné nervy :-). Je to hra opravdu jen a pouze pro děti. Nic víc se k tomu snad říct nedá. Nejlepší pro vás může být, když tuto hru koupíte svým ratolestem, pak z ní možná budete mít nějaký užitek :-).

Tento produkt poskytla k testování společnost Playman s.r.o.