O operaci Bernhard slyšelo jen pramálo lidí. Jedná se o malý střípek do černé kapitoly historie, co jen dokládá, že zločinecký režim sáhne při zoufalství po čemkoliv. A zneužije k tomu lidi, které se jinak snažil vyhladit...
Nemusí se jednat o kapku historie pro každého, nicméně ona neotřelost námětu a atraktivnost podání si zaslouží pozornost.
Klady
- Libry jak ty od Bank of England
- Herecké výkony
|
Zápory
|
Třetí říše s sebou kromě válečného konfliktu a genocidy přinesla pár zvláštností, někdy i zavánějících okultismem. Přísně utajovaný „Bernhard“, největší padělatelská operace v dějinách lidstva, byl už spíše takovým posledním vzdorem nacistů proti blížící se porážce. Ač se do oběhu během této operace dostalo přes 134 miliónů falešných liber, stále to nezní jako poutavý námět pro celovečerní výpravný film.
Stejně jako jsem já nepočítal s naprostým nadšením z filmu, nečekal ani ve třicátých letech Salomon „Sally“ Sorowitsch, tehdejší král padělatelů, že svou zločineckou „živností“ zachrání život nejen sobě. Zachrání ale za jakou cenu? S tím a s mnohými hrůznými vzpomínkami přichází po válce Sally do Monte Carla s kufříkem plným peněž. Už to není on, ta jedna z předválečných hlav podsvětí, která před výdělkem z umění upřednostnila tisknutí vlastních peněz.
Takto citelně přichází úvod Ďáblovy dílny. Sally je dopaden a začíná život v pekle hlíny a krve. On se však nevzdává a stejně jako Darwin věděl, že klíč k přežití najde v přizpůsobení. A tak portrétuje SS-manny a kromě přežití si dopřává i luxus jako dobré jídlo. Jeho naděje téměř umírá s přesunem do Sachsenhausenu. Zde se ovšem opět střetává s člověkem, jenž jej jako policista předtím dopadl, s Friedrichem Herzogem. Osud na něj nastražil jiné dilema – stává se šéfem padělatelského týmu. Pro „lidi“, kteří jeho a Židy kolem něj chtěli vyhladit, musí připravit kopii libry, poté dolaru.
Když je nedodají, zahynou. Jestliže je vytisknou, podpoří tím své vrahy a ti je, až je nebudou potřebovat, zabijí. To nepociťuje jen Sally, ale i další privilegovaní vězni. Nejvíce se to snaží sabotovat postava Adolfa Burgera, což je autor knižní předlohy a jeden z mála žijících pamětníků. Napětí se stupňuje, zároveň nabývají na síle všelijaké vztahy mezi Židy a i jejich dozorci.
A tento fakt činí především to, že vás snímek pohltí. To se mi zdá obzvlášť obdivuhodné z několika hledisek. Jednak se celý děj odehrává z převážné části jen za zdmi tajných tiskařských úseků koncentračního tábora, jednak nezachycuje žádné akční oslavy padlých hrdinů v boji. Film vytyčuje spousta silných momentů a alespoň mě nenudil ani chvilku. Karl Markovics, představitel Sorowitsche, svým chladným profesionálním výrazem také vytahuje celkový dojem nahoru a ostatní herecké obsazení nezůstává pozadu. Mnoho tváří vám bude povědomých z německých seriálů a filmů, avšak opravdu se vyplatí zanechat předsudků.
Čím Ďáblova dílna trochu trpí, je nízkorozpočtovost. Ta má za následek třeba trochu uspěchaný konec. Ten by mohl být trochu důslednější, i tak dílo působí jako uzavřené celek. Je jasné, že film nezachycuje sled událostí přesně, jak byly. Přesto podává základní svědectví, připomíná okrajovou část temné kapitoly historie, to vše odívá do zajímavé formy a s malým odkazem svým způsobem varuje do budoucnosti.