GAMEPLANET

Náhled to bude sice takový skromný a povrchový, ale přesto ho považuji za velice zajímavý. Nehledě na to, že obecně nyní považuji Rusko za místo, kde se dějí neuvěřitelné věci. Strávil jsem v ruském Petrohradě, známém též jako Sankt Petěrburk nebo Leningrad, deset dní. Pracovní záležitosti mě sice zahltili tak, že jsem nestihl pomalu ani tu nejzákladnější prohlídku památek, přesto ale moje herní deformace zapříčinila mimořádný zájem o to, jak se v tom Rusku hraje, a o to co jsem zjistil, se teď s vámi podělím.



Petrohrad leží v tom nejvzdálenějším koutě Baltského moře, daleko na severu země, skoro na dohled od Helsinek. Naštěstí jsem zde pobýval v létě, tudíž v období kdy svítí slunce příjemných dvacet hodin denně. Naopak v zimních měsících je tomu takřka naopak, a aby mladí Rusové nepropadli ve špinavých a nepřeberných řadách paneláků potmě trudomyslnosti, civí do blikajících monitorů. Samozřejmě pokud zrovna nepijí vodku nebo pivo. Obojího je zde k mému překvapení více než dost. Čeští prodejci obzvláště pěnivého moku by se měli v nabídce víc pochlapit.



Vzhledem k již zmíněné panelákové zástavbě a nižšího příjmu prostého obyvatelstva se zde rozmohlo pirátství první kategorie. Ruské pirátské verze her jsou ve světě i proslulé. Vzhledem k tomuto harr-harr problému se není proč divit, že se vydavatelské společnosti rozhodli pro jinou taktiku než vydavatelé u nás. Pokusím se to jednoduše osvětlit a zobecnit. Aby se hra prodala, cena nemůže být nějak závratně vysoká. Prostých chudých občanů je přece moc a moc, o to jsem se na vlastní oči v záplavě panelových domů a přecpaných stanic metra přesvědčil dokonale. Cena úplně nové hry nepřesáhne většinou ve standardním balení v přepočtu 500 českých korun. Schválně jsem použil pojem „ve standardním“ což znamená plastový DVD-box jako, který jistě každý máte doma. Druhou, někdy i jedinou verzí vydané hry je takzvaný Jewel. To je buď obyčejná papírová pošetka, nebo trošku luxusnější verze papírového obalu s rozkládajícími částmi a bohatými artworky, podobně jako například edice Film X od Reflexu. Samozřejmě bez manuálu, zato ale naštěstí pro ruské hráčstvo, a naneštěstí pro nás, hry z drtivé části v kompletní ruské lokalizaci. Tato forma balení dokáže zmenšit cenu ještě o polovinu. Několik málo příkladů, aby jste mohli závidět:

Falout 3 DVD Box – 750 rublů (450 kč), Jewel – 350 rublů (200 kč)
Mass Effect DVD Box – 500 rublů (300 kč), Jewel – 300 rublů (200 kč)
Arma II DVD Box – 750 rublů, Jewel – 500 rublů
GTA IV DVD Box – 700 rublů (400 kč), Jewel – 400 rublů (250 kč)
The Sims 3 DVD Box – 900 rublů (500 kč)
(přibližné ceny v internetových obchodech her těsně po vydání)

To jsem se pokusil vyjmenovat ty nebo nejznámější a nejzajímavější tituly, které si dnes u nás stále hlídají vysokou cenu, nebo jen pomalinku klesají. Všechny ostatní záležitosti jsou většinou ještě levnější, i typická mračna ruských domácích titulů, které ani nestojí cenově za zmínku, respektive za jednoho Heinekena ve slušné hospodě.



Většina her jde sehnat v hudebně-filmovo-herních obchodech, pouze a jen videoherní svatostánky jsem nikde nezahlédl. Zato se ale objevují i v nejvíce chudých oblastech („Prospekt Bolševikov“ mluví za vše). Kromě těchto pěkných obchůdků, kde neumí anglicky můžete narazit na bezvadné stánky na různých jarmarcích nebo trzích. Mladý prodavač či prodavačka je zde obložen nesčetnými Jewel kejsy. Nedalo mi to, a rozhodl jsem se jednu z těchto pikslí vkusně zakoupit. Oko mi nakonec zůstalo na Grand Theft Auto IV, téměř jako jediné hře i v anglické verzi, které se zde drapovalo za prapodivných 150 rublů (asi 90 kč). Zpočátku jsem byl o vůbec originalitě těchto takto lacině prodávaných her trošku na pochybách, ale ozkoušení a plná funkčnost, tak těžko fungujícího GTA mě přesvědčila o pravosti. Již jsem hrdým členem Rockstar Games Social Clubu, ale bohužel mi na hraní nestačí hardware. Ovšem originální GTA IV v ruské krabičce je tuze pěkný suvenýr. No a pokud to není přeci jen originál, o čemž stále na jednu stranu pochybuji, vzhledem k obklopenosti těchto paklíků všemožnými kopiemi japonského anime a hentai, je aspoň pěkné, že si dali práci s tak pěknou krabičkou a potiskem DVD.

Konzolové hry postrádají jewelovou verzi, a jsou k dostání jen o pár stovek levněji než u nás. Kvůli nim se zase tak nevyplatí létat do evropské části Ruska, ovšem něco by se z jejich anglických verzí možná podnikavcům na Aukru přeci jen vytřískat dalo. Domů si konzole pořizují jen bohatší vrstvy. A když už se jde do nějakého luxusu, tak do toho nejdražšího, jak se na zbohatlíky sluší a patří. O tom jsem se i osobně přesvědčil (dvoumetrová televize a úplně nový XBox 360 ve červené verzi Elite verze).



Jak shrnout moje pocity z Ruska a něj navazujícího hraní? Jde to skutečně ruku v ruce. Jak říká v jedné staré anekdotě průvodce u Michelské věže na Slovensku o tom, že do ní narazilo rogalo: „Chudá země, chudí teroristi.“ Jakkoliv může být dnes Rusko v G9, pořád okolo výstavních památek leží rozpadající se lány komunistického úsporného bydlení. A přestože se pomalu začíná stavět nové, za dvacet let, až dojde k vypršení data trvanlivosti, se nedá opravit všecko. Je to tuze chudá země, a to se odráží i v herním pirátstvím a na něj navazující nutností stlačit náklady co nejvíce na minimum. Nad vším stále stojí a bude určitě i v budoucnu stát vládnoucí vrstva oligarchů, stejně tak jako zde vždy bude znamenat lidský život lusknutí prstů.

Pokud máte k tomuto článku nějaké připomínky, upřesnění, noticky, názory, nebojte se s nimi přispět níže do diskuze. Rád uvítám jakoukoliv reakci.