Třetí, resp. čtvrtý, díl Nintendo Wars (počítaje mezi ně i Battalion Wars na GC), který se konečně dostává do Evropy, si odbývá svou slavnostní premiéru na DS.
Mírně okoukané, přesto unikátní a stále stejně chytlavé – takové jsou Advance Wars: Dual Strike.
Klady
- Multiplayer
- Chytlavost
- Délka
|
Zápory
- Minimum inovací
- Neoriginalita
|
Když se evropským hráčům dostaly s příchodem GBA do rukou také první Advance Wars, způsobila tato hra notné pozdvižení. Není se proto čemu divit, že se vývojáři tohoto marketingově úspěšného kousku odhodlali k práci na dalším pokračováním, které však po trochu vlažněji přijatém druhém díle už směřuje rovnou na platformu novou, a to Nintendo DS. Jak vidno, existuje zde i jednoduché pojítko mezi sub-názvem samotné herní konzole (Dual Screen) a dnes recenzovanou strategií, lépe řečeno, jejím podtitulem Dual Strike.
Ač nerad, hned z úvodu tohoto článku však musím poněkud zklamat ty, jež se k nástupci populární strategické série, která mimochodem pro lepší orientaci i podědila jméno původní a hráčům věrně známé platformy, upírají s nadějemi, že je aktuální titul oblaží řadou zásadních vylepšení a novinek. Jejich vcelku snadno pochopitelná a vysvětlitelná absence se totiž dotýká bezezbytku jak vizuálního zpracování, tak i samotných herních principů. Proč ostatně dělat zásahy do něčeho, co spolehlivě funguje už takřka dvě (počítaje mezi to původní Nintendo Wars projekty na NES, SNES či GB a GBC) dekády, že? Na druhou stranu je pochopitelné, že podobný tradicionalismus už tak docela nemusí vyhovovat každému.
Rovněž je třeba říci, že ani přechod na novou a natolik odlišnou platformu Advance Wars příliš nepoznamenal. Jistě, mnozí z vás pravděpodobně shledají ovládání pomocí dotykové obrazovky jako podstatně efektivnější a přirozenější. Pakliže ale zrovna cestujete např. MHD, nic vám nebrání v tom, vrátit se zpět k osvědčenému způsobu kontroly jednotek skrze křížový ovladač, resp. tlačítka „A“ a „B“; pořád se jedná o velice rychlý a příjemný způsob hry, při kterém navíc nehrozí ztráta stylusu.
Pokud jste již hráli některý z dílů Advance Wars, nemusím vám Dual Strike nikterak dlouze představovat. I tentokráte vsadili tvůrci hry na osvědčený koncept tradicionalistické turn-based strategie, při které se rovným dílem musíte starat o válečnou taktiku, výrobu nových jednotek i zábor nepřátelského nebo neutrálního území (rozumějte města). Ve vašem počínání vám bude nápomocna vždy jedna z postaviček „vojevůdců“, kteří se liší nejen vzezřením, ale rovněž co do speciální schopností, která se může i přes prvotní zdánlivou nevýznamnost stát rozhodující ve finální fázi boje.
Výhoda dvojího displeje u DS se projevila na Advance Wars: Dual Strike v tom směru, že nyní již můžete současně kontrolovat bitevní mapy a zároveň bloumat statistikami. Stejně tak v okamžiku, kdy se jednotky střetnou neopouští hra taktickou obrazovku, ale samotný boj se přesune na sekundární displej. To je mnohdy velice užitečné, jak záhy zjistíte. Pokud však pomineme čistě dílčí vylepšení v hratelnosti a novinky týkající se vámi používaných jednotek, je vlastně jedinou, poslední a do jisté míry i zásadní novotou boj probíhající v témže okamžiku na dvou místech. Typickým příkladem toho budiž situace, kdy spodní displej slouží k zobrazení boje na zemi a prostřednictvím horního se kupříkladu snažíte získat kontrolu nad příslušným vzdušným prostorem.
Zní to možná trošku zmateně či krkolomně, ale věřte mi, že se vám po prvotních rozpacích tento koncept zcela jistě zalíbí. Úžasné přitom je, že při misích, které probíhají tímto způsobem, jak už vyplývá vlastně ze samotného názvu hry, užijete rovněž dvojici „generálů“ a stejně tak i váš soupeř. Když se vám pak podaří zvítězit na jednom z bojišť, o které se přete s nepřítelem, uvolníte si tak druhou postavičku, kterou můžete přidat do štábu, a po zbytek bitvy už taktizovat s použitím toho či onoho vojevůdce pro danou situaci na dané mapě. Jednotky lze přitom mezi bojišti běžně rozličný způsobem transferovat a stejně tak i události na jedné obrazovce mají často vlil na dění z té druhé. Příkladem budiž bombardování vašich sil z jakési vzdušné stanice, jež je třeba na vrchním displeji eliminovat pomocí vašich stíhačů.
Jak si asi zvládne každý z vás domyslet, tento prvek přináší do hry řadu zcela nových a unikátních momentů. A nadto vás přitom nutí i začít uvažovat zcela jiným způsobem, protože k úspěchu je nutno, abyste se s novou situací vypořádali pokud možno co nejlépe; byť prohra na jednom z bojišť nemusí nutně znamenat automatickou porážku i na vašem druhém poli působnosti. Staré taktiky často neplatí, takže musíte trochu osvěžit své strategicko-logické uvažování. A pokud by toho na vás bylo přeci jen příliš, není problém nechat bitvu na sekundárním panelu pod kontrolou vašeho počítačem řízeného zástupce, jenž se s ní povětšinou vypořádá velice obstojně.
Co říci o Advance Wars: Dual Strike více? Audio-vizuální zpracování možná nesedne každému, ale letité fandy by zklamat ani zaskočit nemělo. Pokud jste už nějaký ten díl této famózní strategické série hráli, budete se cítit během pár chvil i u DS verze jako doma. A pokud vás snad tento herní klenot doposud míjel, zkuste dát vale předsudkům, zamáčknout slzu nad nepříliš realistickou ale stylovou grafikou, a uvidíte, že vás Advance Wars dozajista strhnou také. I přesto, že to tu již několikrát bylo, se jedná o perfektní produkt, který snese srovnání i s tou nejtvrdší PC konkurencí na poli turn-based strategií.
Tento produkt zapůjčila k testování společnost CONQUEST entertainment a.s.