GAMEPLANET

Časy, kdy jsem na PC hrával adventury jako Agent Mlíčňák či Broken Sword, jsou nenávratně pryč. Dnes převládá názor, že klasickým adventurám odzvonilo. Neodzvonilo. Možná se jen přesunou z PC na jinou platformu. A jak nám dokazuje hra Another Code: Two Memories, mohl by být handheld od Nintenda tím pravým.

V roly třinácti, respektive čtrnáctileté dívenky Ashley se vydáte po stopách svého otce, vědce pracujícím na jakémsi tajném projektu, na Blood Edward Island. Až do dnešního dne vám teta Jessica tvrdila, že oba vaši rodiče zemřeli, což se ukázalo jako lež a vy podnikáte společně s ní cestu na již zmiňovaný ostrov. Nijak zvlášť originální, ale velmi rychle vás vtáhne a nepustí až do závěrečných titulků. Hrou se ještě prolíná vedlejší příběhová linie, která je ovšem neméně chytlavá. Vyprávění je svižné a srozumitelné. Potěším hlavně ne příliš zdatné angličtináře, že hra není nijak zvlášť ukecaná a vystačíte si se základními znalostmi anglického jazyka.

Po vizuální stránce není co vytknout. Krásné realistické prostředí s mírným hororovým nádechem a do něho zasazené postavičky, nakreslené v duchu japonské anime. Zobrazení je řešené způsobem elegantně využívajícím obou displejů. Na touch screenu vidíte Ashley shora a pomocí stylusu určujete směr kterým se vydá. Podle toho, kde se nacházíte, se mění na horním displeji statické obrázky toho, co právě vidíte. Tyto scenérie jsou jedním slovem nádherné a kolikrát jsem se přistihl že se jen tak kochám všemi detaily, ať už v interiéru, či exteriéru. Pokud se v oblasti nachází něco zajímavého, můžete místo prozkoumat. Jestliže tak učiníte, přesune se obrázek na touch screen a stylus se může dát do nesmělého hledání. Stylusem děláte prakticky vše, od již zmíněného prozkoumávání, přes odklepávání dialogů až po řešené všemožných puzzlů. Víc prozrazovat nebudu, abych vás neošidil o velmi milá překvapení. Věřím, že z nich budete mít stejnou radost jako já. Ani mikrofon nezůstal ušetřen pozornosti tvůrců, takže se máte opravdu na co těšit.

Na počátku dostanete do vínku zařízení jménem DAS. Vzhledově je naprosto stejné jako vaše DS. Ke hraní ho ovšem nepoužijete. Jeho hlavní funkcí bude focení. Můžete si vyfotit libovolnou obrazovku a později si ji prohlédnout. Šikovná věc, kterou nejednou využijete. Druhá důležitá funkce je čtení DAS karet. Na těch budete cestou nalézat různé zajímavé informace. Zařízení umí ještě jednu zajímavou věc, ale na tu si přijďte sami.

Slabší stránkou hry je hudební složka. Melodie nejsou vysloveně špatné. Velmi rychle se ovšem oposlouchají. A rychle znamená, že při třetím průchodu lokací zvuk prostě ztišíte. A pokud vás k tomuto kroku nedonutí hudba, bude to zvuk, který doprovází zobrazující se text. Tahle zrůdnost se nedá poslouchat déle než pět minut, pokud nejste masochista, nebo pod vlivem čehokoliv ilegálního. Nad tímhle by se měli vývojáři opravdu zamyslet. Vypadá to jako malichernost, ale musíte si uvědomit, že dialogy vyplňují většinu herní doby. Ovšem jelikož hra není nijak namluvená, můžete s klidem zvuk vypnout a vychutnávat si hraní.

Zmínit se musím i o počtu úložných pozic. Jsou dvě. Nedokážu posoudit jestli je to postačující. Stačit vám to bude, pokud nehrajete tři lidé na jedné konzoli. Pokud u vás tento problém nastává, odečte si ten, na koho se nedostane, devět bodů.

Poslední diskutabilní záležitostí je délka hry. Ta se pohybuje okolo 10 hodin, což je na adventuru vcelku málo. Ale stále lepších 10 hodin při kterých se opravdu bavíte, než zbytečně nastavovaná 20 hodinová kaše se spoustou zbytečných lokací.

Pokud máte rádi adventury, tuhle hru nemůžete minout. Jen doufám že se brzy dočkáme dalších stejně kvalitních titulů.