GAMEPLANET

Ihned po zapnutí vás překvapí poměrně líbivé menu, které naznačuje potenciál hry ve smyslu možnosti upgradování všelijakých vlastností Danteho. Bohužel, jak už to tak bývá, tento první dojem docela mylně vypovídá o skutečných kvalitách hry, a tak zhruba po několika málo odehraných hodinách pochopité, že vše je docela jinak. Vše, co se zdálo na počátku jako lákadlo a dobrý nápad, je nevyužito až opomenuto a včechno tak pak působí spíše dojmem, že autoři tyto naoko RPG prvky přidali jen jako jakési pozlátko majíc za cíl zastínit skutečnou podstatu Danteho pekla a sice, že je to prostá, tuctová rubačka vypůjčující první i poslední od svého mnohem vydařenějšího bratříčka God of War.

Co se týče příběhu, samozřejmě uděláte lépe když si přečtete původní Božskou komedii, ale pojďme se podívat jak je na tom herní interpretace. Dante po návratu z křížové výpravy zjišťuje, že jeho milá Beatrice je .. mrtvá. Ve zkratce se dá říci, že se upsala ďáblovi, a tak se hrdinný Dante pouští do její záchrany, ztrestat samotného Satana … Příběh je poměrně pěkně prezentován kreslenými statickými obrázky (opět stejně jako v případě GOW), díky kterým se dovídáme co Dante vyváděl za neřesti při své vojenské službě.

Herní systém je následující, ze zabitých nepřátel získáváte jakési tři druhy duší, které slouží jako určité platidlo, léčidlo či magická energie. Vedle toho jsou zde další dva druhy bodů pro rozvoj schopností. Určité druhy nepřátel lze zmasakrovat po splnění kontextové nápovědy a zde je skutečně o co stát a hravě se tak vyrovnává svému "vzoru". Když už jsem použil "vzor" bylo by vhodné zmínit, že je zde system karmy ne nepodobný tomu z Infamous, tedy buď nepřítele očistíte, či tzv. Ztrestáte. V menu si pak upgradujete schopnosti buď v kolonce "dobra" či "zla" a to na základě vašeho počínání si při soubojích. Hra obsahuje dokonce i něco na způsob jednoduchých hádanek, opět ale jaksi nedotažených. Navíc jsou ve hře velice nerovnoměrně rozmístěny, a tak působí spíše rušivě.



Co je ovšem třeba pochválit je bojový system. Zde jsem byl naprosto spokojen, a tím spíše pak vynikají veškeré další nedostatky. Vaší hlavní zbraní je velká kosa (kterou získáte hned při jednom z prvních duelů proti .. Smrti) od které se pak odvíjí veškerá komba a že jich není málo! Na plné zvládnutí Dantova repertoáru bojových schopností vynaložíte určité usíli, ale jakmile se vám dostane pod kůži, budete jen zítrat co vše se s kosou dá dělat. Navíc máte od první čtvrtiny hry k dispozici i řadu tzv. zničujících kouzel.

Jistě vás zájímá jak na tom budou BOSSové. Potěším vás, ty jsou zpracování nadmíru pěkně. Působí kolosálně, mocně a graficky jsou zpracovány do nejmenšího detaily. Jenže co z toho když umí většinou pouze dva až čtyři druhy útoku .. po chvilce "WOW" dojmu pak působí spíše jako nějaká směšná atrakce z matějské pouti. A finální BOSS - Satan - je extraktem vyloženě přehnané, přeplácané americké vize pekla.



Grafické zpracování je, řekněme strohé. Za zmínku stojí určitě obdivuhodných šedesát snímků za sekundu a to prosím kontantě, ale to je asi tak vše. Grafické zpracování by se dalo bez urážky označit za "o něco lepší PS2 hru". Samozřejmě, že je třeba přihlížet k fatku, že drtivá většina hry se odehrává v temném pekle, ale to nic nemění na tom, že ani grafika Danteho nevyhrabe z těžkého průměru. Rovněž ozvučení může působit v prvních hodinách hraní zajímavě ale různé sténání a výkřiky uvězněných duší začnou po čase unavovat a možná už je ani nebudete vnímat.
Sečteno a podtrženo, hra těžce zklamala, nejhorší na tom ovšem je, že to tak vůbec být nemuselo! Měla velice slušně našlápnuto na smělou konkurenci, ale kvůli celkové nedotaženosti a až přílišné, ehm inspiraci u ostatních žánrově podobných titulů je vše ztraceno. A možná proto se tak Dantovým pomyslným desátým pekelným kruhem stala tato recenze :)