Právě v těchto dnech se začínají konečně i české obchody plnit horkým zbožím v podobě nového Nintenda DS Lite a jelikož my ho již máme v redakci nějaký ten týden a po celou dobu jsme jej podrobovali intenzivnímu testování, přichází nyní čas na recenzi.
DS Lite není bez chyby, ale ke ztělesnění herní nirvány má skutečně blízko. Blíže, než kdokoli jiný v současnosti.
Klady
- Design
- Rozměry
- Displeje
- Hmotnost
- Baterie
|
Zápory
- Komfort držení
- Menší tlačítka
|
Pokud jsme něco mohli skutečně konstruktivně vytýkat původnímu NDS, byl to snad jen nevalně na oko působící design a jeho celkové lehce humpolácké provedení, které jako by trochu zavánělo nějakým tím zbožím z nedaleké tržnice. V Nintendu se ovšem pochlapili a po řádném napínání nám, podobně jako v případě starší výměny stráží GBA x GBA SP, připravili skutečně chutňoučký remake či redesign, chcete-li, jejich nejúspěšnější konzole současnosti. Nádherný iPodem inspirovaný vzhled (komu by opět nepřišly v tuto chvíli na jazyk letité šeptandy ohledně odkoupení/fůze společností Nintendo a Apple), kvalitnější displeje, skromnější rozměry a hmotnost, delší výdrž baterií a celkově kompaktnější provedení; to mají být hlavní zbraně omlazeného NDS v boji s konkurenční platformou v podobě technicky nepochybně zdatnějšího PSP.
Jak ovšem dosavadní čísla ukazují, hráči se patrně pramálo starají o to, jaké jsou výpočetní schopnosti té které platformy a raději dávají přednost tradiční a prověřené handheldové značce, která do oboru přináší opět řadu inovací a revolučních prvků. Kdo sázel na drtivý úspěch Sony s její PlayStation Portable, musí být asi, mírně řečeno, lehounce vyveden z míry. Koneckonců, nepochybně se na úspěchu Dual Screenu podepisuje i fakt, že jeho dostupnost je díky nižší ceně řádově vyšší. Ovšem to pochopitelně není zdaleka jediná přednost této svěží značky. Náš dnešní článek však není určen k tomu, aby hodnotil současnou situaci na handheldovém trhu, a tak se raději opětovně vraťme k původnímu tématu, jímž je samotné Nintendo DS Lite.
Jak už bylo řečeno, původní NDS musel pořádně zhubnout, aby se vešel do nové úhledné keramickou vrstvou potažené kastličky. Nikoho tak asi nepřekvapí, že inovovaný model nejenže je, co se rozměrů týče, výrazně skromnější, ale současně i o více než dvacet procent lehčí, a to mi věřte, že vaše kapsa tenhle rozdíl bezpečně pozná během jediné chvilky. Díky DS Lite se nám tak po legendárním GBA SP a Micro verzi dostává na trh konečně skutečně kapesní konzole nové generace. Pokud máte momentálně doma původní NDS nebo snad dokonce PSP, je vám asi jasné, na co v tuto chvíli narážím. Ačkoli celkově se dočkal přístroj vytouženého zmenšení, kupříkladu pro své nevalné rozměry často kritizovaný stylus nejenže výrazně posílil co do šířky i délky, ale nadto se šachtička jemu určená přesunula na podstatně praktičtější místo, a to pravou stranu handheldu. Z novinek potěšila i úhledná záslepka GBA slotu, která má hlavně praktický smysl, nebo relokování mikrofonu z levého spodního okraje na logičtější místo doprostřed uzavíracího kloubu.
Na druhou stranu miniaturizace si rovněž vyžádala i svou daň; tentokráte kupříkladu v podobě vyčuhujících GBA her, jelikož tyto kazety již konzole nedokáže zcela pojmout. Rovněž křížový ovladač a jednotlivá tlačítka se jaksi zmenšila, což může někdo chápat jako negativum, pokud ho příroda obdařila baculatějšími prstíky. Ovšem skutečným problémem nové ovládání rozhodně není, to spíše změna umístění tlačítek „START“ a „SELECT“ možná vyvede některé konzervativnější hráče z míry. Bohužel tato totiž už nejsou tak docela po ruce. Nintendo prostě sází na to, že je hráči většinou nepotřebují, nebo alespoň ne příliš často.
Zásadní novinku ovšem představuje nesporně kvalitnější displej, resp. displeje. Nové obrazovky nejenže umožňují dříve chybějící volbu podsvícení hned v několika úrovních, ale nadto jsou zcela nepřehlédnutelně jasnější, barvy sytější a celkově obraz působí mnohem kontrastnějším dojmem, což hraní velice zpříjemňuje. Je až s podivem, jakého pokroku se Nintendu podařilo v tomto směru dosáhnout, a už po prvním osahání DS Lite se vám bude vracet na původní NDS jen velmi těžko. Ten rozdíl je skutečně nepřehlédnutelně markantní. Díkybohu se tak tomuto miláčkovi podařilo takřka bezezbytku smáznout jeden z největších nedostatků vůči PSP, které se již od počátku mohlo pochlubit navýsost kvalitní obrazovkou.
Možná trochu stranou zájmu stojí již zmíněná prodloužená výdrž baterií, ale věřte, že i tu časem určitě oceníte. Ačkoli již starý Dual Screen rozhodně nepatřil mezi nějaké chudáčky (6 – 10 hodin dle typu hry), nové hodnoty znějí ještě příznivěji. DS Lite vám může totiž vydržet až 19 hodin pohodového provozu, ovšem jeho skutečná délka je odvislá od úrovně vámi nastaveného jasu. Nadmíru pozitivní je i fakt, že ačkoli silnější, baterii namísto původních čtyř hodin postačí pouhé tři k plnému dobití, což je ideální, pokud zjistíte, že je handheld neočekávaně kaput a přitom jej stačí na pár minut vrazit do sítě a můžete vyrazit na cestu. Vše má ovšem svá „ale“ a jinak tomu není ani v tomto případě. Pokud jste si uvykli používat k nabíjení NDS síťový adaptér určený pro GBA SP, což dříve nebyl problém, odlišná konstrukce portu vám v tom nyní zabrání. Ta pravděpodobně slouží jako ochrana a důvodem je samotná výměna bateriového článku za pokročilejší model, s nímž si původní zdroje už nejspíše neporadí.
Psal jsem zde o menších tlačítkách, jejich rozdíleném umístění, GBA slotu i možném problémku s nabíječkou. Skutečně jediný reálný handicap nového DS Lite ovšem vidím osobně někde jinde. I pokud pominu patrně čistě subjektivní dojem, že původní NDS o něco lépe zvučí, dám stranou náchylnost použitého povrchu přístroje k ušpinění a násadně i poškrábání a nechám si pro sebe rozpaky nad prapodivným posouvacím jezdem sloužícím pro zapínání/vypínání, nemohu se nezmínit o pohodlnosti a komfortu držení nového handheldu. Obávám se totiž, že to bude právě jeho hranatější tvar, který bude činit potíže lidem s větší chňapnou, a ne už vypíchnutá a často zmiňovaná tlačítka. Na ta si totiž, myslím, po čase i docela dobře zvyknete, ale na bolest v ruce po několika málo minutách hraní takových Metroid Prime: Hunters už asi těžko. Zatímco některé hry jsou tak dle mého vyloženě koncipovány pro DS Lite, jako takový Brain Training, který si jen těžko dovedu v akci představit na původním NDS, u her, které vyžadují preciznější a obtížnější držení, jako bych opět narážel na vlastní rozpaky podobně, jako tomu bylo před pár roky během přechodu z GBA na SP model. Holt, je třeba pochopit, že miniaturizace má svou cenu, a tak se možná nakonec najde někdo, komu původní, byť celkem nevzhledný, přístrojek minimálně do rukou padne podstatně lépe.
Pro drtivou většinu je však Nintendo DS Lite jasnou volbou. Jako každý produkt má určitě nějakou tu mušku, o které je dobře (nejlépe předem) vědět, ale celkově pozitiva v drtivé přesile převažují nad nějakým tím minusem. DS Lite je krásná, precizně odvedená a slušivá krabička zanedbatelných rozměrů i váhy, která disponuje famózním displejem a s níž i vaše starší hry dostanou docela nový příjemný nádech, který vás možná dovede i překvapit. Je pak už na zvážení každého, zda-li mu stojí za to vyměnit starý model za nový, ale pro potencionální nové fanoušky Nintenda neznám lepší příležitost, jak vstoupit do magického světa handheldů této společnosti. Zvlášť, když vedle tradiční bílé verze se na náš trh dostal i luxusně vyhlížející černý model a další jsou v očekávání.
Tento produkt zapůjčila k testování společnost CONQUEST entertainment a.s.