GAMEPLANET

Ave Cézar! Dobili jsme Gálii. Nebo i tak Náčelníku Olafe! Zde je hlava Cézara. I tak by šla hra Europa Universalis – Rome popsat. V herním světě je značka Europa Universalis (dále jen EU), o evropskou unie se nejedná), velmi známá. Hlavně hráči hardcorových strategiích ji velmi dobře znají. A jak je dobře známo EU vždy šlo vlastní cestou. A když se objevila konkurence, která byla přijata hráčskou komunitou. Tak pocházela z vlastních řad, tím pádem nehrozila žádná konkurence. Byl to titul Hearts of Iron a pokračoval 2 a 3. Je jen škoda těchto titulů, že byly velmi náročné na ovládání a starání se o mnoho povinnostní a tím pádem se nikdy nestaly tyto tituly klasikou. Ať se jedná o EU nebo Hearts of Iron je to opravdová škoda, že zůstali jen u hárdcorových hráčů. EU- Rome nemá číslovku a také právem. Nebudeme kalit vodu a řekneme to i bez mučení. Není plnohodnotný titulem, jen takovým malým přídavkem. Který pokrývá období válek od vzniku Říma a jeho 300 leté vlády nebo ne? Čekají Vás mnohé národy, Řekové, Sparťané (žádný fotbal, ať je jasno) Řím, Kartágo a také naši oblíbení Galové.

A teď se vrhneme na 300let dějin, které budeme moci změnit podle svého, i když to se řekne lehce a těžce koná. EU-Rome znovu nasadilo laťku vysoko po stránce historické, starověk je zpracovaný na jedničku. Ať se jedná o náboženství nebo jména měst. Historická věrnost hry člověka velmi snadno ovládne, až si budete představovat, že jste opravdu císař nebo náčelník. Jak jsme, už psali, hra se bude odehrávat od vzniku Říma. Ten ve svých počátcích neovládal celou Itálii, jen její centrální území. A vy máte tu možnost teď přepisovat dějiny. Jen si musíte zvolit správné období a Váš stát se může stát legendou. V EU-Rome je několik období, které si můžete zvolit dokonce roky a měsíce. V tomto ohledu jde EU vizionářskou cestou a nás to těší. Je jedno, které období si zvolíte vždy je spjato s určitými historickými obdobími (punské války, syrské války, překročení Rubikonu…). V každém období se mapa Evropy mění podle historický údajů. Té historie bylo dost, i když je nedílnou součástí hry. A teď překročíme k samotné hře.



Vládnutí není žádná legrace, a když se jedná o větší říši to už přechází humor. Budete muset budovat armády, starat se o provincie, jmenovat generály a guvernéry (k nim se vrátíme, za chvílí) budovat obchodní cesty a nedílnou součástí je i diplomacie a ještě mnoho více. V tom se EU-Rome nevymyká standartu. I když se EU snaží přizpůsobit běžným hráčům a přitom si udržet své kvality pro skalní fanoušky. Rome se pomalými, ale jistými kroky posouvá více hře, než naučím slovníkem starověku. Hlavně opustil velmi komplikované cesty na ovládání a přehled na celou říši se zjednodušil. Vaše vojenská síla je teď mnohem přehlednější. Dokonce si budete moci své armády pojmenovávat, tím si zajistíte určitý přehled. A když se vaše armáda stala moc velkou je tu velmi užitečný panel. Stačí jediný klik a objeví se krásný přehled vašich jednotek. Obchodní cesty lze uzavřít pomocí několika kliků a po výzkumu nových technologií, není nutné překopávat celou infrastrukturu. Nové budovy dávají určité bonusy, které Vám zvyšují bonusy z obchodu nebo vám přidávají bonusy do obrany. Každý region má své hlavní město a to se mění kolik financí, do něho investujete. Hlavní součástí EU-Rome je boj a není se, co divit starověk byl plný velkých bojů a nepokojů. Armáda zde bude potřebovat jen peníze a peníze. Čím silnější armáda, tím vás bude stát více. Do bojů se zapojí loďstvo, ale nebude hrát takou významnou roly jako pozemní armáda. A boje se budou odvíjet na mapě kampaně. Proto nečekejte žádné bitvy, jako v Total War. Zničení nepřátelské armády vám bude trvat velmi dlouho, opravdu dlouho. Nepřítel často ustupuje z minimálních ztrát a vy ho budete muset honit po všech čertech, abyste mohli v klidu zahájit obléháni. EU-Rome je postavené hlavně na bojích a pořád se honit za nepřátelskou armádou je po několikáté docela slušná nuda. Někdy nás převádělo až k vzteku, když jsme porazili nepřítele. Ten si mezitím utekl a než jsme ho dohonili, měl NCP postavenou novou armádu. To bylo velmi frustrující a vše začalo od znova. Boje jsou podle nás moc zdlouhavé a po čase nudné.

Hlavní složkou hry je také diplomacie, bez ní se neobejdete ani na minutu. Je velmi přehledná, tak se v ní snadno orientujete bez větších obtíží. Čím víc máte kladných bodů u jiného státu, tím pravděpodobněji bude s vámi spolupracovat. Přes diplomacie můžete také uplácet guvernéry, aby se připojili k vašemu státu. Nebo ho můžete nechat zabít a podplatit rebely, aby za vás dodělal dílo zkázy. Asi nejdůležitější částí diplomacie je uzavírání aliancí. Na dobré alianci často závisí, jestli přežijete nebo budete zničeni. Malé státy proti Římu, Kartágu nemají šanci obstát. Ani vyprodukovat tak velkou armádu abyste mohli odolávat. Ale když máte silnou, alianci jde vše lépe. Umělá inteligence je zde na dobré úrovni a snaží se vám pomáhat. Brání vaše území nebo se také snaží zaútočit na nepřítele, ale nečekejte zázraky. Často se stává, že NCP má zafixovaný určitý limit vojska, kterým chrání své území a tak vám nevyjde na pomoc. Ale čím větší je vaše říše, tím se stávají věci těžšími. Každou chvíli někdo umírá a Vy si budete muset někoho dosadit na uvolněnou pozici. A teď se dostáváme k hlavním postavám, a to jsou generálové armád a guvernéři.
Ty jsou nedílnou součástí vaší říše. I když se stává, že byste je někdy viděli mrtvé i to se dá zařídit. Každý občan má své kvality, které ho preferují do určitých funkcí. Je jasné, že do čela armády nedosadíte učence a naopak. Je to velmi podobné, jako v TW. Každá postava oplývá různými klady a zápory. Proto je důležité si vybírat nejvěrnější služebníky, než později litovat. Ještě bychom chtěli popsat náboženství, které vám dodává různé bonusy, když ho správně využijete. Před rozhodující bitvou necháte velekněze provést obřad, aby se zvedla morálka mužů, šikovná věcička. Ale vše je řízeno veleknězem a teď se vracíme na začátek, bude li proti vám tak si pište, že se obřad nepovede a morálka upadne.
A grafické vzhled hry jsem si nechal, až naposled. Je to nezvyklý krok, ale byl nutný. Grafická stránka hry je velmi zastaralá a jednotvárná. Abychom byli upřímní, nám se vůbec nelíbila, ale šla zkousnout. A hlavní věc je ta, že vzhled tu nehraje tolik, jako požitek z hraní.



Europa Universalis – Rome má hodně do sebe a skalní fanoušky určitě potěší. Dokázalo znovu, že ve svém oboru je jednička. Atmosféra starověku je úžasná, ale pro obyčejné hráče je to příliš těžký kousek na hraní. A pro lidi co chtějí vyzkoušet sérii, bychom doporučili starší bratry.

Tipy na hraní: Projeďte si tutoriál.
Zkuste si zahrát za větší zemi. Nezničí Vás tak rychle.
Nezapomínejte na diplomacii. Je velmi užitečná.
Pozor na nespokojenost obyvatelstva.