GAMEPLANET

Vydavatelství JoWood má licenci. To se tak někdo má, protože to znamená obrovské herní
univerzum s možností jednoduše kamkoliv navázat. V případě série Gothic je to sice trošku problémové, neboť tento název už začínal pomalu znamenat ve videoherním slovníku „zabugovanost, nevyváženost“. JoWood, jak to tak obvykle bývá, svedli celou vinu na tvůrce Piranha Bytes, sebrali jim licenci, a rozloučil se. Gothic 4 přejmenovali na Arcanie: A Gothic Tale, a předali jej Spellboundu, tvůrcům taktických her Desperados. Vyvolalo to značnou diskuzi, protože tohle studio nemá moc zkušeností s čistě role-playingovou záležitostí. Jak se ale zdá, konec by mohl být dobrý. Jako to bývá v pohádkách.



Arcanie má rozhodně kde navazovat. Mohla si vybrat z celých tří konců G3, ale aby to nebylo tak roztřepené, vydal JoWood ještě jakýsi datadisk Forsaken Gods, který vyplňuje prostor mezi třetím dílem a tímto jakoby čtvrtým dílem. Děj Arcanie se odehrává deset let po událostech G3 na Jižních ostrovech, souostroví východně od Khorinisu (G1 a G2) a jižně od Myrtany (G3 a Forsaken Gods). Konkrétně jde o ostrovy Argaan, Feshyr a několik dalších ostrůvků. Mělo by jít jako obvykle o celé spektrum podnebných pásů. Argaan s největším městem Setarrifem je hlavním ostrovem, a měla by se na něm odehrávat větší část děje. Feshyr je prototypem tutoriálního ostrůvku, a měl by zde začít hrdina svojí cestu. Tentokrát jde o dalšího Bezejmenného, ovšem není to už hrdina původní série. Ten začal vládnout v Myrtaně a stal se králem Rhobarem III. Je zaslepen čerstvě nabytou mocí, opustí ho přátelé, a začne vést dobyvačnou válku právě proti Jižním ostrovům. Při své ničivé cestě zničí i malou rybářskou vesnici, kde žil náš nový Bezejmenný. Začíná cesta, jejíž průběh rozhodne nejen o osudu tohoto kontinentu, ale také o přelití moci mezi starými známými bohy Innosem, Beliarem a Adanosem. Hrdina se přidá k jedné z frakcí, tentokrát je jich celkem pět: Mágové, Bojovníci, Lovci, Alchymisté a Obchodníci. Každá z gild by měla být velice zajímavá a originální. Mágové například zaujmou svojí základnou v obrovském dutém stromě, kterou jsme měli možnost vidět na videu z E3.

Rozsah hry by měl být podobný G3, na mnohá místa ve hře bychom se měli i opakovaně vracet. Hra bude opět rozdělena do samostatných kapitol. Stále ale půjde o freeformovou hru, ale má zde být více vodítek než v předchozích dílech, aby se hráč neztrácel. Tvůrci už na začátku avizovali snahu o trochu více zpřístupnit hru širšímu publiku a tak se rozhodli pro berličky, ale také pro od začátku přístupnou mapu všech oblastí, což rozhodně nebylo dříve zvykem. K těmto drobnostem připočtěme ještě přesný ukazatel zranění, kompas, vyznačení cíle questů na minimapě… Jakkoliv se můžou hardcore hráčům teď stavět vlasy na hlavě, nemějte obavy, vše půjde vypnout. Ještě doplním, že PR Spellboundu hovoří o třiceti hodinách hratelnosti při ostrém sledování dějové linie, při plnění více než stovky „zajímavých“ vedlejších questů a prozkoumávání světa by měla časová hodnota pobytu ve hře vyšplhat na osmdesát až sto hodin. Prý.



Co se bojového systému týče, nevypadá to moc růžově. Pokud vás tedy nebaví klikfesty. Sami tvůrci prohlásili, že „bude fungovat uklikání soupeře k smrti.“ To nezní příliš zajímavě. Kromě toho ale bude i v určitých okamžicích svítit hrdinova zbraň modře, a pokud se klikem trefíte do správného okamžiku, mrskne tam jeden prudký útok, po vzoru Geraltovu. Mimoto je možné se s mečem či sekyrou pořádně natáhnout, a praštit plnou silou. Vypadá to na takový nakombinovaný systém z G3, Zaklínače a Oblivionu. Každopádně by ale mělo dojít k jistému vyvážení, aby nedocházelo k zvláštním situacím jako minule, kdy jste levou zadní klackem umlátili několik statných orků, a pak vás zabil agresivní kanec. To byla hrozná potupa. Zbraně na dálku budou mít jednak manuální míření, a také automatické. Bylo zdůrazňováno, že bude docela dost i záležet na vanutí větru na ostrovech. Může to být hezké, ale nasliněným prstem to zřejmě poznat nepůjde, tak uvidíme, jak se s tím Spellbound poperou. A borec, tedy magie, nakonec. Má být opět rozdělena do tří škol – od každého boha jedna kategorie. Jestli to bude stejně jako v minulém díle, pod Innosem budeme mít kouzla světla, pod Beliarem hniloby, a Adanos nám pomůže vyvolávat obludky. Kouzla půjdou vyvolávat klikem, přes záložky po vzoru WoWka, přidržením se dokonce znásobí, samozřejmě za sežrání většího množství many. Obyčejný fireball se tak může proměnit v obrovskou ohnivou vlnu, která vypadala v ukázkách sakra dobře.



Graficky by měla být Arcanie moc hezká. Rozhodně bude více barevnější a detailnější. Střídat by se měl cyklus dne a noci, mezi kterými bude vskutku romantický soumrak plný červánků a úsvit připravující nás na den plný hrdinských skutků. Arcanie bude po grafické stránce opravdu pohádka. Co se různých obrazových fičůrek týče, máme se prý těšit z „tvorby louží“ za deště, dynamického osvětlení a stínování, obzvláště zmíněného fireballů, který zvládá skvělou stínohru, nebo systému SpeedTree s dynamickými stromy. V tomto směru bude hra rozhodně dost dynamická.

Co se z téhle pohádky vyklube, a jak dopadne souboj s Risen uvidíme na konci roku. Ovšem to je stále ještě trochu diskutabilní. Na nedávném E3 byla hra prezentována těsně před alfa verzí. Spousta malých detailů, převážně NPC a výzdoba, ve hře zcela chyběly. Uvidíme, jak na tom Spellbound je, a jak je bude JoWood tlačit. Mohlo by dojít k tomu, že tu budeme mít na podzim opět nedodělanou a příšerně zabugovanou hru, nebo se vydání posune až na příští rok. Arcanie vyjde ve verzi jak pro PC tak X360. Jsme zvědaví.
Deja vú