GAMEPLANET

Když se mi před 3 lety dostal do ruky první díl série Assassins Creed (dále AC), oči mi téměř lezly z důlku nadšením. Jednalo se tenkrát o něco přelomového. Styl hry, audiovizuální zpracování a spousta dalších věcí prostě nenechaly chladným snad žádného hráče. Od té doby jsme již okusili sílu zabijáka několikrát. Krom 2. dílu na velké konzole se AC blísknul i na PSP, NDS a také na Apple platformách. Bylo poměrně velkým překvapením, když bylo krátce po vydání druhého dílu oznámeno další pokračování. Mnozí se mylně domnívají, že Brotherhood je jen pouhým stand-alone datadiskem, což určitě není pravda. Brotherhood je zkrátka takový most mezi druhým a potenciálním třetím dílem. Z hlediska vylepšení a novinek by se dal označit jako AC 2,5, avšak z hlediska herní náplně by jsme jej klidně mohli považovat za třetí díl ...

Děj nás zavede přímo tam, kde skončil díl předchozí. Ezio se ve finále dvojky rozhodne, že pomsta za zavraždění svého otce a bratra, mu vlastně i přes stovky (ne-li tisíce) mrtvých, které za sebou zanechal, za to nestojí. A tak, místo aby milého Borgia zkrátil o výšku hlavy, nechá jej Ezio jít. V rodinném sídle to pak komentuje slovy, že Borgio už je stejně nechá na pokoji a stáhne se do ústraní. Jak se však záhy ukáže, Ezio by měl raději zůstat u zabíjení, protože věštění budoucnosti mu jde opravdu mizerně. Po splnění několik primitivních úkolů, se následujícího rána objeví kolem sídla několika tisícová Borgiova armáda s desítkami obléhacích strojů, děl a dalších technologických pokroků. Po krátkém úvodu tak přicházíte o dalšího člena rodina - Vašeho strýce - a navíc i o útočiště a jablko Edenu. Je čas se tedy vydat do Říma a postupně se vypracovat (už zase ?!) k vyřízení účtů s Borgiem. Jak už Vám nejspíš došlo, děj není příliš originální, což by ani tak nevadilo, pokud by v něm ovšem nebyla fůra nesrovnalostí a především naprosto nelogických situací. Naštěstí kvalitní děj není tak úplně tím hlavním, co od hry očekáváme.

Hra se tentokrát odehrává celá výhradně ve zmiňovaném Římě, popřípadě přilehlém okolí. Ač je zpracování města i pohyb po něm prostě fantastický, nepůsobí to již tak dech beroucně, neboť to vše už jsme zažili a viděli, když nepočítám Koloseum, v předchozím díle. To však neznamená, že nebudete z prvních kroků ve hře nadšeni, jen už to nadšení nebude tak velké jako prvně. Hra opravdu vypadá na chlup stejně jako druhý díl, což určitě není špatně, vzhledem k jeho kvalitám. Nemá teda smysl se zde o audiovizuálním zpracování Brotherhood nějak více rozepisovat. Zkrátka a dobře, pořád to vypadá pěkně.

Okamžitě po příjezdu do Říma na vás čeká takřka nekonečná řada úkolů. Jak už bylo řečeno, Vašim hlavním cílem je zlikvidovat Borgia a cesta k němu bude dlážděna velkým množstvím potu a krve. Náplň hlavních úkolů je víceméně neměnná. Skoro pokaždé musíte někam dojít, někoho tam zabít nebo vykonat jinou sabotáž, utéct či popřípadě probít si cestu pryč. Občas se sice dostaví stereotyp, ale musím uznat, že po většinu času jsem se nenudil. Nejde totiž ani tak o náplň úkolů jako o fakt, že samotné skákání po budovách a dokonalý soubojový systém se prostě neomrzí. Ba co více, často jsem sám sebe přistihl, jak bezdůvodně vyvolávám šarvátky s Borgiovými muži čistě proto, abych si zabojoval. Čím mě však Brotherhood mile překvapil, jsou spousty a spousty vedlejších úkolů. Máme tady hledání vlajek či pokladniček. Máme tady čištění doupat uctívačů Romula. A máme tady především dobývání teritorií. Celé město totiž zpočátku de facto patří Borgiovi. Je rozděleno na několik oblastí, a v každé z nich se nachází jedna Borgiova strážná věž a jeden jeho kapitán. Vašim úkolem je nejdříve zabít kapitána, což není vždy tak jednoduché, neboť úroveň obtížnosti zabití kapitánů se oblast od oblasti liší. Pokud se Vám jej však podaří zabít, jdete na druhou část mise a tím je zapálení věže. Škoda jen, že autoři nezpestřili samotné zapálení nějakou zábavnou minihrou. Každopádně, po vypálení věže máte možnost v dané oblasti renovovat budovy a pomáhat tak zlepšovat estetickou stránku Říma. Navíc můžete za každou vypálenou věž najmout jednoho nového zabijáka do svého řádu. Nový asasíni Vám mohou plněním úkolů vydělávat peníze nebo Vám dokonce pomáhat při plnění misí. Ve hře se vyskytuje i řada dalších vedlejších úkolů, jejichž plnění Vám zabere hezkých pár hodin.



Novinkou v celé sérii je online multiplayer. Abych byl upřímný, nedokázal jsem si vůbec představit, jak by mohl multiplayer založený na herním principu AC fungovat. Musím však uznat, že po zapnutí hry více hráčů mě čekalo milé překvapení. Než se však pustím do detailnějšího rozboru, chci jen podotknout, že multiplayer v Brotherhood není až tak úplně určen casual hráčům a už vůbec né těm, kteří mají rádi zběsilou akci.
Čekají na Vás 4 herní módy, které se sice liší ve složení týmů/jednotlivců, ale náplň je stejná. V prvním módu jede každý na vlastní pěst. Po navolení Vašeho image - naleznete zde vše, od lékaře až po kata - a následném připojení do hry, Vám na obrazovce vyskočí portrét cíle, který musíte zlikvidovat. Problém je, že po menších herních mapách se potuluje spousta NPC vypadajících stejně jako postavy za které hrají hráči. Háček je také v tom, že i vy jste byl určen jako cíl jinému hráči, a proti vražedným útokům se takřka nedá bránit, tudíž se musíte během pátrání po svém cíli chovat co nejméně nápadně a vězte, že Váš cíl se bude většinou chovat podobně a bude se také snažit splynout s okolím. Musíte se proto řídit jakýmsi ukazatelem, jehož kruh se bude vyplňovat v závislosti na tom, jak blízko budete u svého cíle. Za zabití cíle dostanete body v závislosti na tom, jak jste jej odpravili. Pokud si Vás stihl všimnout, dostanete za zabití méně bodů, než když jej zabijete bez toho, aniž by Vás zaregistroval. Čím složitější jsou způsoby eliminace, tím více bodů obdržíte. Dalším herní mód je takřka stejný jako ten první, jen s tím rozdílem, že ukazatel Vašeho cíle je značně omezen a hra je tak mnohem složitější na taktizování. Třetí mód rozdělí hráče do dvou týmu, přičemž jeden tým budou cíle a druhý zabijáci. Po určitém časovém úseku se týmy prohodí. A konečně čtvrtý mód opět hráče rozdělí, tentokrát dokonce na 3 týmy, každý z nich bude mít za cíl eliminovat jeden ze dvou ostatních týmů.
K obdržování bodů se váže i levelování. S dalšími levely se vám odemykají nové perky a vybavení. Musíte pečlivě volit vybavení do každé konkrétní hry podle mapy, na níž zrovna hrajete, protože jak už Vám nejspíš došlo, taktizování zde hraje největší roli.

Nyní by bylo dobré shrnout mé pocity z celé hry. Osobně jsem od AC: Brotherhood příliš nečekal, jsem z něj opravdu nadšený. Singlplayer mě zabavil na vskutku předlouhou dobu a obsahově se skutečně jedná o plnohodnotný titul, který navíc obsahuje vynikající multiplayer, jenž Vám herní dobou prodlouží na +- nekonečno. Hra má i několik málo chyb a pár technických bugů, ale celková kvalita je jasným argumentem pro koupi.
Na závěr ještě dobrá novinka pro všechny hráče multiplayeru. 14. prosince se na Xbox Live a PSN objeví první DLC balíček, který bude kromě nové mapy obsahovat i nový mód. A to nejlepší, bude zcela zdarma.