GAMEPLANET

Po vypuštění dema Lost Planet 2 jsem zaznamenával převážně nadšené reakce, ale s nástupem plné verze se situace obrátila. Hra je hodnocená jako průměrná, či jako zklamání. Prý ani zdaleka nedosahuje kvalit prvního dílu. Po důkladném dohrání se ale musím proti těmto vyjádřením ohradit. Mějte mě klidně za blázna, ale trvám na tom. Lost Planet 2 je totiž zábavná hra pro více hráčů a o to tady jde především. Hrou by se měl člověk bavit. To že se hra soustředí spíše na týmovou práci pocítíte hlavně, když se pokusíte hrát singleplayer. Umělá inteligence vás moc nepodrží a některé fáze hry budou opravdu těžké. Obrat o 180° nastane, když se připojíte do hry pro více hráčů, či přizvete někoho na split-screen. Hra se rázem stává zábavnější a lehčí. Někdy až moc lehčí. Samozřejmě také záleží na tom, s kým hrajete. Je rozdíl, když jste v týmu s "profíky" nebo musíte dělat maminku bulíkům. To pro začátek k hratelnosti stačí. V recenzi se k ní ještě určitě vrátím. Teď se ale pojďme podívat na jednotlivé aspekty hry.

Začal bych tradičně grafikou, která zajímá spoustu hráčů a pro velké množství z nich je i důvodem ke koupi hry. Grafika byla jednou z věcí, které hráči vyzdvihovali po dohrání dema. Na tom se samozřejmě do plné hry nic nezměnilo. Lost Planet 2 nabízí perfektní grafiku, ať už jste v džungli nebo válčíte na poušti. Více než okolí vás ale asi zajímají příšerky, že? Tak i zde pro vás mám velmi dobrou zprávu. Zpracování příšer je na vysoké úrovni. Z potvor vidíte i ty nejmenší detaily, ale na jejich studování není moc čas. Každopádně, pokud vlastníte full HD televizor, pak si hru vychutnáte v její plné kráse. Pokud ne, nesmutněte. Lost Planet 2 vypadá perfektně i na LCD TV či monitorech. :)

Při probírání grafiky jsem zmínil dvě další věci. Tou první bylo prostředí a druhá byly příšery. Obě tyto věci jsou pro hru nesmírně důležité. Nejdříve tedy probereme prostředí. Z prvního dílu jste zvyklí na sníh, vánice a prostě zimu se vším všudy. V Lost Planet 2 na zimu zapomeňte. Ne, že by ve hře nebyla, ale už to není jenom o ní. Díky tomu se podíváte o do bujné zelené džungle, rozpálených pouští, trosek města, pod vodu a dokonce i do vesmíru. Ten, kdo si rád stěžuje na nedostatečnou rozmanitost herních prostředí, bude dozajista zklamán. Důvod, proč je planeta E.D.N. III jiná, než byla v prvním díle je prostý. Mohou za to příšery, mostra. Říkejte jim jak chcete. Důležité je, že krajina se mění díky termální energii, kterou tyto monstra (hlavně pak ty největší z kategorie G) akumulují a ovlivňují tak klima. Monster kategorie G je ve hře deset a každé má své zvláštní schopnosti. Podstatné je, že mají i jiné slabiny, které musíte najít a zničit. Trochu to připomíná Shadow of the Collosus, kde jste také lezli po kolosech a hledali jejich slabá místa. V Lost Planet 2 je tedy deset rozdílných monster. Boj s každým z nich je specifický. V poušti například narazíte na dvě monstra, která jsou slepá, ale perfektně se orientují podle sluchu. Když se tedy postaví do pozoru a začnou poslouchat, nesmíte se ani pohnout, jinak na vás přijdou a budete mít problémy. Z dema si pak jistě pamatujete "ještěrku", které jste museli ustřelit nohy a pak do ní vlézt, abyste jí ubrali život. Více vám prozrazovat nechci, abych vás nepřipravil o potěšení z likvidace kategorií G. Snad vám to takto popsané stačí, abyste pochopili, že boj s monstry není žádná nuda.



Shrnuli jsme si grafiku, monstra i krajiny. Teď si tedy řekneme něco o ovládání a různých vychytávkách, které vám budou při hraní k dispozici. Ovládání se od jiných stříleček vcelku výrazně liší.
Největší rozdíl je asi přibližování na šipkách, místo L1, kterým se hází granáty. Zpočátku jsem se takto několikrát efektivně zabil. Sprint není stlačením L3, ale páčkou dopředu a podržením kolečka. Vzhledem k těmto a více změnám se vyplatí před hraním projít alespoň základní ovládání v manuálu. Ušetříte si tak spoustu sebevražd. Co se týká vychytávek, tak zde Lost Planet 2 nad ostatními vede. Vedle tradičních prvků, jakými je GPS mapka a brýle pro noční vidění, je zde k dispozici i přitahovací hák, díky kterému zdoláte kopce, či se vyšvihnete na záda nějakému tomu monstru. Hák je opravdu praktický a využití pro něj určitě najdete. Pro ty z vás, kteří teď netuší jaký hák to mám na mysli, tak se dá dobře přirovnat k tomu, který má hlavní postava z Just Cause 2. Dále jsou zde vymoženosti, jako Gum granát, který se na nepřítele přichytí, nebo Dumm granát, který se nafoukne do podoby vojáka, volně pluje vpřed a při kontaktu s nepřítelem exploduje. Pod těžkou palbou se vám zase bude hodit štít, který roztáhnete a můžete s ním i chodit, případně umlátit nepřítele. Nutno podotknout, že u sebe nemůžete mít v jednu chvíli všechny tyto hračičky. Vaše postava unese dvě zbraně, nebo zbraň a štít. K tomu jeden typ granátů. Hák je vám k dispozici po celou hru. Další vychytávkou je harmonizér. Ten vám (po stisknutí a podržení startu) rychle doplní ztracený život. Ovšem pouze pokud máte dostatek termální energie. Harmonizér má vaše postava také stále u sebe. Při procházení misí pak můžete narazit i na malé, střední a velké bojové roboty. Ty můžete plně využít a projít v nich i nejtěžší pasáže misí. Na roboty, které najdete, si můžete připevnit jakoukoli velkou zbraň. Velké zbraně mají modrý obrys. Můžete si tak klidně na robota přidělat dva velké raketomety. S takovou palebnou silou se před vámi budou třást i monstra z kategorie G! Nemyslete si ale, že v jednom robotovi projdete celou hru. Na konci kapitoly většinou o své zbraně i roboty přijdete a do další mise budete vrhnuti se základní zbraní. To ale nemusí být takový problém, protože se vše dá velmi rychle nasbírat zpět. Navíc za každou úspěšnou misi dostanete bodové ohodnocení. Tyto body pak můžete využít ve "vylepšovacím automatu", který vám náhodně vybere určitá velepšení. Vylepší například zbraně, granáty či vylosuje nový oblek. Všechna vylepšení a obleky pak můžete využít i v multiplayeru.

Multiplayer, nebo spíše co-op je hlavní stavebním kamenem této hry. To už jsem zmiňoval na začátku recenze. Pokud se pokusíte hrát singleplayer, tak pravděpodobně brzy narazíte na obtížnost a hloupou umělou inteligenci spolubojovníků. Mnohem lepší je tedy využít možnost hrát ve čtyřech hráčích hlavní kampaň. Možnostem kooperace jsou zde přizpůsobeny i levely, kdy se můžete rozdělit na dvojice (trojici a sólistu, jak chcete) a každý jít jinudy. Monstra se také nemohou soustředit na všechny a tak je boj s nimi jednodušší.

Lost Planet 2 je trochu jiná střílečka, než na které jsou hráči zvyklí. Nebála se vykročit z řady a servíruje nám perfektní rozmanitou akci s obřími monstry. Není to další z řady stříleček "západního stylu". Má svůj vlastní styl a to je to, co se mi na hře líbí. Na druhou stranu, její osobitý styl nemusí vyhovovat každému a z toho se rodí průměrné hodnocení v recenzích. Nesmíte tak dát na recenze a hru si raději osobně vyzkoušejte. Její koupí rozhodně žádnou chybu neuděláte.