GAMEPLANET

Snažím si vzpomenout na nějakou RPG hru, ve které by ve vašich rukou neležel osud celého světa, nebo alespoň kontinentu či země. Hm, ne, žádnou takovou jsem asi nehrál. Prakticky ve všech hrách tohoto žánru jde o to samé, jen se mění prostředí a omáčka okolo zvaná příběh. Omáčka dnes recenzovaný titulu Neverwinter Nights 2 (dále jen NWN2) je naštěstí pěkně zahuštěná a chutná skvěle.

První díl NWN jsem nehrál, ale z toho, co jsem přečetl, usuzuji, že pokračování na něj nenavazuje. Začínáte ve vesničce West Harbor na oblíbené události místních, oslavách sklizně. Spolu se svými kamarády bojujete o sklizňový pohár a všichni se dobře baví. Po idylickém dni ovšem přichází hrůzná noc: vesnice je napadena neznámými monstry, které patrně po něčem jdou. Váš otčím vám řekne o stříbrné střepině, která je zřejmě středem zájmů nájezdníků. Po znovunalezení tajemné střepiny se vydáváte do města Neverwinter, kde se u schopnějších mágů snad dozvíte o střepině víc…Tolik k příběhu, abyste nebyli případně připraveni o všechna překvapení.

NWN2 je založen na pravidlech Dungeons and Dragons (u nás známého jako Dračí doupě). Na začátku si tedy vytváříte vlastní postavu. Nejprve pohlaví, jméno, jednu z mnoha ras (člověk, elf, půlčík, gnóm, ork, trpaslík…), potom si můžete částečně upravit vzhled (jen omezeně, ne jako v Oblivionu), následuje výběr povolání (těch je také spousta, na začátku jsou ale některá „speciální“ znepřístupněna a dostanete se k nim až v průběhu hry) a nakonec náklonnost ke zlu či dobru. Ta je omezena povoláním, např. druid musí být neutrální, nebo neutrálně zlý/dobrý, zaklínač zase zlý atd. Tvorba vašeho avatara je důležitá, velice ovlivní styl hraní, např. některé předměty může používat jen postava určitého povolání.

V průběhu hraní sbíráte za plnění úkolů a zabíjení nepřátel zkušenosti a čas od času postoupíte na vyšší level. S tím přichází nutnost projít zase obrazovkou postavy a vybrat si povolání, které chcete zlepšit. U hlavní postavy vás omezuje při této volbě jenom vaše náklonnost. Může se například stát, že pokud jste si vytvořili paladina, ale během hry jste jednali jako zločinci a vaše přesvědčení se změnilo na zlo, tak nemůžete postupovat dál jako paladin, nýbrž si musíte vybrat jiné povolání. U vedlejších postav v partě můžete zpravidla zlepšovat jen jejich původní povolání.

Když už jsme se dostali ke kamarádům v partě: najednou vás mohou doprovázet tři, ostatní odpočívají v hospodě v Neverwinteru. Na vašich cestách potkáte spoustu lidiček ochotných vás doprovázet, ale nemusíte je přibírat, některé můžete dokonce zabít. Je ale jasné, že to se moc nevyplatí, každý má totiž jinou třídu a vhodná kombinace postav v grupě je esenciální. Mně se například osvědčila kombinace „mlátič“ + nějaký kouzelník + zloděj + podpůrná postava (např. bard). Zloděj odhalí pasti a zneškodní je a odemkne zámky, mlátič zdrží protivníky, zatímco je kouzelník smaží nějakým obzvlášť vypečeným kouzlem a bard svou písničkou povzbudí ostatní a např. jim doplňuje životy. Každý hráč si ale jistě vytvoří svou vlastní oblíbenou kombinaci.

Hezká je propracovanost osobností některých společníků, která se bohužel týká spíš těch, které potkáte zezačátku. Osobně jsem si zamiloval trpaslíka, který miluje rvačky a bitky a jenom jednou dostal pořádnou nakládačku, a to od jistých mnichů z Neverwinteru. Nyní se k jejich řádu touží přidat, aby mohl dát nakládačku všem ostatním. Postavy v partě spolu v určitých situacích komunikují a hádají se, ale opět to platí spíš k začátku, kdy si nemůžete moc vybrat, koho s sebou potáhnete.

Důležitou součástí téměř všech RPG je boj. V NWN2 samozřejmě nemůže chybět. Často je sice výhodnější se z problémů „vykecat“, ale občas se potyčce prostě nevyhnete. Během bitky můžete (stejně jako kdykoliv jindy) přepínat mezi dostupnými postavami a přidělovat jim příkazy. Ti, které zrovna přímo neovládáte, bojují celkem obstojně sami a dobře umí používat kouzla. Kromě přímého velení můžete ještě ovlivnit jejich chování (podpora ostatních, útočení na nepřítele, defenzivní chování…). Pro hráče, kteří nejsou příliš zvyklí na tituly založené na Dračím doupěti (mezi něž patřím i já :-)), může být poněkud obtížné vyvozování účinnosti zbraní. Já, odchován Diablem 2, které jednoduše číselně vypisuje poškození zbraně, jsem byl zpočátku poněkud zděšen hodnotami uvedenými u zbraní v NWN2, jako např. 2d6+1. Později jsem zjistil, že d6 znamená hod 6stěnnou kostkou a dvojka pak zřejmě násobitele, +1 je bonus. Pro vášnivé hráče Dračího doupěte to je zřejmě samozřejmost, ale pro širší veřejnost by dle mého názoru nebylo od věci tento systém zjednodušit. Zjednodušení a úpravy by prospěly dozajista i inventáři. Ten je šíleně složitý a těžko v něm něco najdete. Pokud z něj vyndáte předmět, tak tam po dané věci zůstane volné políčko. No a to se zaplní první věcí, kterou seberete. Toto vede k frustrujícímu hledání čerstvě vypleněné kořisti. Většina věcí skončí v nezaplněné části batohu, ale kdesi jinde ta poslední, kterou právě zoufale potřebujete. Pak následuje otravné projíždění všech věcí, políčko po políčku. Vážně zábava.

Grafické zpracování odpovídá současné době a některá kouzla vypadají skvěle. I hudba a zvukové efekty jsou na vysoké úrovni, stejně jako dabing. Bohužel pro neangličtináře u nás hra nevychází v lokalizované verzi, a to je dost „ukecaná“. A nyní se podíváme na chybičky, jimiž NWN2 trpí. (Prosíme omluvte případná vulgární slova v následujících řádcích.) První věc: problémy při spouštění. Nevím, zda tento problém vyvstává pouze u mne, nicméně je VELICE nepříjemný. Pokus o nastartování hry dopadá většinou třemi způsoby: a) obraz na několik minut zčerná a pak vše v pořádku naběhne, b) obraz zčerná, ale nic nenaběhne, c) vše se spustí okamžitě. Mne většinou potkala varianta a), občas b). Možnost c) vyšla asi jen jednou. Nemusím snad popisovat, jak je zábavné civět 5 minut na černou obrazovku a doufat, že tentokrát se hra spustí. Když už se dostanete do hlavního menu, tak máte v podstatě vyhráno: NWN2 je celkem stabilní. Jako recenzent musím u každé hry vyzkoušet i multiplayer. Běda mi! Přeskočím pasáž, kdy jsem vytvářel účet, proběhla celkem hladce a trvala „jen“ asi 30 minut (aktivační e-mail ne a ne přijít). Po aktivaci jsem se chtěl připojit k nějakému serveru. Ze zhruba asi 20 pokusů jsem asi 10krát dostal chybu „Incorrect password“ (kdo vůbec sakra vymyslel zadávání uživatelského hesla před vstupem na server??) a při zbylých pokusech mi tabulka ohlásila „connection time-out“ nebo „server not found“. Největší problém byl zřejmě v hesle, tak jsem se ho pokusil změnit. Potom jsem znovu zapínal hru, což ovšem kvůli chybám trvalo přes čtvrt hodiny. Z dalších 20 pokusů o připojení k nějakému serveru nevyšel opět žádný. No, vzhledem k tomu, že tam ty servery JSOU, tak někomu multiplayer fungovat MUSÍ. Ale mně ne a ztratil jsem s tím přes hodinu. Grrr. Další nedokonalou věcí je způsob updatování hry. To probíhá více méně automaticky, update (v současné době velký přes 120 MB) se stáhne z internetu a sám nainstaluje, jenže nikde nezůstane jako vlastní soubor. Takže po přeinstalování hry (tím jsem chtěl vyřešit problémy se spouštěním) jsem musel stahovat onen soubor znovu. Grrrrr.

Kdyby nebylo těchto chyb, zvýšil bych hodnocení ještě tak o půl bodu. NWN2 je ale i tak pěkné a dlouhé RPG, které zabaví při dlouhých zimních nocích.