GAMEPLANET

Proto vznikají "nekonečné řady" jako je Tomb Raider, anebo naopak spousta jednotlivých projektů s tím, že všechny jsou si až přehnaně podobné. Pak se nutně setkají se srovnáním s hrou, podle které byly vytvořeny. Tím tedy vzniká spousta stříleček jako je Doom, popř. Counter Strike, neuvěřitelné množství RPG alá Fallout nebo Diablo, nebo miliony strategií snažící se navázat na úspěch Age of Empires.
Ne že by nevznikaly kvalitní tituly, ale sami si v podstatě ubližují tím, že každý u nich už předem očekává skvělou hratelnost, protože to už přece milionkrát hrál. Což je vlastně i důvod, proč si hru nekoupit. To je ovšem škoda.
Spousta kvalitních her pro nezájem takto zapadne. Navíc, když už si někdo nějakou hru pořídí, může se stát, že ho zklame. Pokud totiž recenzenti napíší, že se jedná o nástupce Diabla, a vy při hraní zjistíte, že má příšerný systém kouzel, nebo jinou chybku, hra je rychle odsouzena. Kdyby však nebyla hodnocena srovnáním, vyšla by ze střetu s hráčem o dost lépe.
Oproti tomu, pokud se kvalitní a originální titul objeví, lidé to ocení. Co třeba Black and White, Darwinia či Scrapland? Jen to nesmí vypadat moc složitě, nebo naopak infantilně.
Hráči jsou totiž národ náročný a vybíravý. A to je dobře. Jednou snad velké herní koncerny pochopí, že vsadit na originalitu se vyplatí :-)