GAMEPLANET

Pokémoni už jsou z pozice fenoménu dávno za zenitem a se slzou v oku na ně vzpomenou leda tak oddaní fanoušci. Ti se totiž k onomu „boomu“ stavěli většinou okrajově a viděli pravé kouzlo pokémonního šílenství v tom, odkud vzešlo – z jednoduchého handheldového RPG. A proto je pravděpodobně neznechutí, že v tomhle původním duchu vyšla nová hra.

Já mezi tyto fandy naneštěstí nepatřím, a tak mě trochu svíralo svědomí, zda budu mít k takovéto specifické hře co říci. Ale proč ne, že? Mohu na to nahlížet z pohledu běžného hráče, který chce okusit kouzlo kapesních příšerek s odstupem let od davové psychózy, jež se mu tehdy příčila. Moje diletantství je tedy i jakousi výhodou, protože zkušený „Pokémoňák“ by mohl leda tak zkonstatovat skvělé skloubení všech předchozích her a přírůstek nějaké té stovky kousků do Pokédexu...

Začátek celé hry asi předpokládáte – pojmenujete si svého ženského/mužského avatara a vyrážíte do světa... Jakožto mladého školáka vás zvídavost přivede k prvnímu Pokémonovi a dál jen oznámíte matince, že vyrážíte do světa. Tu to nijak nerozhodí, holt dneska každé dítě vyráží lovit Pokémony a nashledanou kdovíkdy... Teda vy víte kdy – až se stanete absolutním pokémonním mistrem. Nu, tím pádem vás čeká několik desítek hodin chytání Pokémonů, bojování, obchodování a ještě jednou bojování.

Ono o překonání tohoto typického klišé asi nikdo ani neměl zájem a čtení dialogů vás rozhodně nevtáhne do kdovíjakého příběhu. Nad tím balastem o zlounech z Team Galactic, kteří chtějí za pomocí super Pokémona ovládnout svět, a tradiční trenérské dráze až k velikým pokémonním šampionátům musí kroutit hlavou i velcí fanoušci, nebo ne?

Hlavním vodítkem je pravděpodobně takové to zavádějící motto „Gotta catch’em all!”. Všechny je nepochytáte, ale pečlivou selekcí si nakonec sestavíte taktickou šestici, se kterou se nebudete muset bát jít do žádného boje. Ty se mi osobně zdály až příliš jednoduché, na takový styl dětské stolní hry. Vybíráte z několika málo útoků a v případě nouze použijete nějaký předmět, či vyměníte Pokémony. Na druhou stranu pro počáteční doporučenou věkovou kategorii Pokémonů, jež odhaduji na takových 8-10 let, to bude jistě znamenat vcelku velkou výzvu.

Potěšit může i ten lehký závan RPG – po boji naskáčou vaší příšerce zkušenosti, zvedne se úroveň a zlepší vlastnosti. Po určitých levelech se vám zároveň zpřístupní nové bojové schopnosti. Možná máte taky na paměti evoluci Pokémonů, kdy se přemění a vyrostou v silnější formu. Dále bych mohl zmínit pokémonní módní přehlídku, avšak to už patří mezi okrajové zpestření.

Grafické zpracování vnějšího světa nijak nepřekvapilo a zároveň nezklamalo. Mění se den a noc a 3D izometrický pohled na 2D postavy navazuje na tradiční pokémonní vzhled světa. Naopak souboje mě po vizuální stránce zklamaly. Celé je to takové nezáživné a skoro statické; z Nintenda DS se dá rozhodně vymáčknout o dost více. Hudba mi přišla primitivní, ale obsahuje pár chytlavých motivů, takže hnedka neomrzí.

Teď bych se pustil do shrnutí. Diamond a Pearl se vzájemně liší jen barevným podtónem a tím, že v nich naleznete jiné nové druhy Pokémonů. Pro člověka, vlastnícího předchozí hry na GBA/GBC, nevidím valný důvod si Diamond/Pearl pořizovat, pokud teda vyloženě nemusí mít všechny pokémonní hry. Nové druhy totiž příliš neoslní, nicméně nechybí možnost si přetáhnout svoji sbírku z GBA slotu. Propracovaný online režim také může leckoho přilákat ke koupi. Běžnému hráči, jenž se nedostal do styku s předchozími hrami, bych Diamond/Pearl doporučil jedině v případě, že mu nebude vadit ona prostoduchost, která zkrátka k Pokémonům patří.