GAMEPLANET

Tentokrát máme tu čest s paskvilem, který dělá značce Pokémon jen ostudu. Link! pochází z kategorie takzvaných logických rychlíků, které jsou založeny na rychlém osvojení jednoduchých základních principů. Právě tento typ her slaví poslední dobou úspěch na handheldech. Někdo si řekl, proč bych se nesvezl na této vlně popularity a nenamastil si pořádně kapsu. Prvním stavebním kamenem úspěšných prodejů je dozajista vhodně zvolená licence. Volba padla na časem prověřenou značku Pokémon, o jejíž prodejnosti není v nejmenších pochyb. Licenci máme a nyní to chce vymyslet herní systém, který by pochopil každý během pár chvilek, ale dostatečně zábavný, aby si udržel zábavnost na desítky hodin hraní. Vytvořit něco takového rozhodně není jednoduchá práce a zabere spoustu času. Toho si byli autoři vědomi a šli na to jinak. Proč se zbytečně trápit s vytvářením vlastních konceptů, když stačí vzít již osvědčený základ a jemně ho upravit. Těžko hledat vhodnějšího kandidáta než léty prověřeného praotce všech logických her, Tetris.

Kostičky tentokrát dostaly volno a na jejich pozice byli povoláni právě Pokémoni. Tedy, pokud se tak dá říkat malinkým symbolům, které by je měly zastupovat. Tak tihle „Pokémoni“ padají shora obrazovky a vrší se na sebe. Vaším úkolem je pospojovat čtyři stejné symboly, což může být jak vertikálně, tak i horizontálně. Pokud se vám toto povede, spojená čtyřka zmizí. Tím to ovšem nekončí. Po zmizení se spustí proces, který zkontroluje všechny trojice a pokud nějaké najde, zmizí také. Stejný osud čeká i dvojice symbolů. Ovládání je nejspíš jediným kladem celé hry. Pomocí stylusu uvádíte do pohybu jak řady, tak i sloupce, a to do libovolných směrů. Tedy ne úplně do všech. Existuje tu něco jako gravitační limit, což znamená, že nelze posouvat směrem vzhůru. Miniaturní náznak fyziky v logickém rychlíku. Zábranu netvoří ani okraje dotykového displeje. Pokud Pokémona u levého okraje posunete vlevo, objeví se na vpravo na stejném řádku. Totéž platí při vertikálních posunech.

Jako záchranný kruh, který je ovšem děravý, působí příběh. Ano, příběh v logickém rychlíku. A rovnou si řekněme, že není o co stát. Hlavní hrdinkou je agentka Lucy Fleetfoot, pracující pro tajnou organizaci Secret Operations League, která si klade za úkol navrátit všechny Pokémony ukradené zlou organizací Phobos Battalion. Na mapce máte vyobrazena místa, na kterých posléze svádíte „souboje“. Jak říkám, zbytečné. Typickým rysem Link! je velmi svižné tempo hraní, při němž jste nuceni uvažovat rychle a nic si moc nerozmýšlet. Každé zaváhání znamená zdržení a zdržení znamená nemilé zasypávání obrazovky Pokémony. Jakýmsi malinkým záchvěvem dobrého nápadu se jeví duely s bossy, kteří se vám snaží všemožně znepříjemnit život. Posouvají si libovolně řady, nebo třeba z dlouhé chvíle vymažou všem Pokémonům tváře a nechají jen jejich obrysy. Také bych neměl opomenout existenci něčeho, čemu by se dalo říkat žolík, tedy symbol, který lze použít při spojování jako libovolného Pokémona.

Při pohledu na vizuální zpracování hry se mi dělá zle. Jistěže k pokémoním hrám patří jistá dávka infantility, ovšem v tomto případě se jedná spíše o odbytost a nevkus. Rozmanitost obrazovek zde znamená jen měnění barev na pozadí, nápisy informující o skóre a dosaženém levelu jsou obludně velká, jako by vypadla z knížky pro děti školkou povinné. Vůbec to celé působí jako omalovánky tříletého dítěte. Prakticky totožně se vyvedla „hudba“ a ostatní zvuky. Hrát jinak než s volume na minimum nedoporučuji. Alespoň si o trošku hraní zpříjemníte, když už se na to musíte koukat.

Pokémon Link! je synonymem nudy. Jeho hraní mě nejenom že nebavilo, ono mě otravovalo. Marně přemýšlím, komu bych hru doporučil. Nenapadá mě nikdo, kromě fanatických sběratelů všeho, co nějak souvisí s Pokémony. Kdokoliv jiný by byl blázen, kdyby vyhodil patnáct stovek za produkt, který se snaží vytřískat co nejvíc peněz ze známe licence, bez špetky zajímavých nápadů a invence. Jediné místo pro podobnou záležitost je zařadit ji do nějakého balíku více her, či jako minihru v rozsáhlejším projektu. Navíc tu máme spoustu lepších kousků, jako například Tetris DS či Meteos. V závěru bych jen rád podotkl, že rozhodně nejsem nijak zaujatý proti značce Pokémon, ba právě naopak.

Tento produkt zapůjčila k testování společnost CONQUEST entertainment a.s.